Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Pojivo na bázi fluidního popílku - vliv aktivátoru
Šichnárek, Vojtěch ; Kotrla, Jan (oponent) ; Koplík, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce bylo zkoumání vlivu alkalických aktivátorů na vlastnosti pojiv na bázi fluidního popílku. Byly připraveny záměsi obsahující sodné vodní sklo nebo uhličitan sodný. U vytvořených směsí byly zkoumány doby tuhnutí, rozlivy, pevnosti v tlaku a ohybu po uplynutí 2, 7, 14 a 28 dní. Pro zjištění krystalografického složení byla využita rentgenová difrakční analýza a rentgenová fluorescenční spektroskopie pro zjištění prvkového složení. Byly pořízeny snímky a prvková spektra pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu a byla využita izotermická kalorimetrie pro sledování průběhu uvolňování hydratačního tepla v závislosti na čase. Z výsledků vyplývá, že použitím vodního skla je dosaženo lepší počáteční zpracovatelnosti a vyšších pevností v tlaku. Při použití uhličitanu sodného jsou počáteční pevnosti v tlaku vyšší, ale nejsou tolik závislé na množství aktivátoru a s časem se tolik nemění. Bylo také zjištěno, že krystalografická složení jsou závislá na použitém aktivátoru, při aktivaci vodním sklem byl ve vzorku vyšší podíl ettringitu a portlanditu.
Pojivo na bázi fluidního popílku - vliv aktivátoru
Šichnárek, Vojtěch ; Kotrla, Jan (oponent) ; Koplík, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce bylo zkoumání vlivu alkalických aktivátorů na vlastnosti pojiv na bázi fluidního popílku. Byly připraveny záměsi obsahující sodné vodní sklo nebo uhličitan sodný. U vytvořených směsí byly zkoumány doby tuhnutí, rozlivy, pevnosti v tlaku a ohybu po uplynutí 2, 7, 14 a 28 dní. Pro zjištění krystalografického složení byla využita rentgenová difrakční analýza a rentgenová fluorescenční spektroskopie pro zjištění prvkového složení. Byly pořízeny snímky a prvková spektra pomocí rastrovacího elektronového mikroskopu a byla využita izotermická kalorimetrie pro sledování průběhu uvolňování hydratačního tepla v závislosti na čase. Z výsledků vyplývá, že použitím vodního skla je dosaženo lepší počáteční zpracovatelnosti a vyšších pevností v tlaku. Při použití uhličitanu sodného jsou počáteční pevnosti v tlaku vyšší, ale nejsou tolik závislé na množství aktivátoru a s časem se tolik nemění. Bylo také zjištěno, že krystalografická složení jsou závislá na použitém aktivátoru, při aktivaci vodním sklem byl ve vzorku vyšší podíl ettringitu a portlanditu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.